Vrabec domácí

Vrabec domácí (Passer domesticus) je malý zástupce čeledi vrabcovitých a nejrozšířenější žijící pták na světě,[1][2] vyskytující se na velkém území Eurasie a uměle vysazen v Americe, subsaharské Africe, Austrálii a na Novém Zélandu (viz mapka níže). Pochází pravděpodobně z Malé Asie nebo Arabského poloostrova a do Evropy se dostal již před tisíci lety.[3][1] Podobně jako kos černý se i vrabec domácí skvěle přizpůsobil životu ve městech a dnes jde o typického obyvatele oblastí obývaných člověkem, který mu poskytuje úkryt a potravu.

Vrabec domácí se v dálce jeví jako poměrně nenápadný zavalitý pták, ale při bližším pohledu, zvláště pak na samce, jde o poměrně pestře zbarveného ptáka. Má krátký zobák, poměrně dlouhá křídla a krátký ocas. Mezi oběma pohlavími je znatelně vyvinutý sexuální dimorfismus. Samec má špinavě šedou břišní část těla, svrchní stranu hnědou v různých odstínech s černými skvrnami a jednou větší bílou v úrovni hrdla. Od samice jej rozeznáme také díky černé skvrně na hrdle a černému proužku na hrdle. Samice jsou znatelně méně nápadné, šedohnědé, svrchu tmavší. Mladí ptáci jsou zbarveni stejně jako samice. V létě mají obě pohlaví modročerný zobák a hnědé končetiny, v zimě zobák nažloutle hnědý. V České republice si jej můžeme snadno splést s menším a štíhlejším vrabcem polním, který má na rozdíl od vrabce domácího kaštanově hnědou čepičku a černou skvrnu na lících.

 

Vrána černá

Vrána černá (Corvus corone) je středně velkým druhem pěvce z čeledi krkavcovitých(Corvidae).

 

Dorůstá délky 45-50 cm, v rozpětí křídel měří 90-100 cm a dosahuje hmotnosti 600-700 g. Peří má černé s modrým leskem, černého zbarvení jsou také končetiny a silný, u kořene opeřený, na konci mírně zakřivený zobák. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně , mladí ptáci mají hnědší zbarvení křídel.

Může být relativně snadno zaměněna s mladými jedinci havrana polního (C. frugilegus), kteří mají strmější čelo. V letu ji lze pak od ostatních krkavcovitých odlišit díky téměř rovnému konci ocasu, který je u havrana polního jasně zakulacený a u krkavce velkého (C. corax) klínovitý.

Ozývá se drsným a hlasitým „krá“, často v řadě za sebou.

 

Ledňáček říční

Ledňáček říční (Alcedo atthis) je průměrně 16,5 cm velký pták z čeledi ledňáčkovitých(Alcedinidae). Je velmi výrazně zbarvený s oranžovou spodinou a modrým hřbetem, křídly a temenem. Výrazným znakem je také jeho nápadně dlouhý zašpičatělý zobák. Pro své krásné zbarvení je nazýván Létající drahokam.

Vyskytuje se u pomalu tekoucích čistých vod na velkém území Evropy, Asie a v severní Africe. Ve střední Evropě se přitom jedná o jediného zástupce své čeledi.

Ledňáček říční je po většinu roku samotářsky žijící a přísně teritoriální pták. Živí se především menšími rybami, které loví střemhlavým útokem pod vodou, ale v malé míře se v jeho potravě objevuje i vodní hmyz a obojživelníci. Hnízdí v norách, které si sám hloubí ve strmých březích vod, v jedné snůšce přitom bývá 5-7 světlých vajec.

V roce 2000 jej Česká společnost ornitologická (ČSO) označila za „Ptáka roku“.

 

Chřestýš diamantový

Chrestýš diamantový neboli kostkovaný (Crotalus adamanteus) je jedovatý had z čeledi chřestýšovitých, největší druh chřestýše. Je to nejjedovatější a zároveň největší jedovatý had Severní Ameriky . Vyskytuje se na jihovýchodě Spojených států. Nejdelší nalezené exempláře měly délky 251cm a 244cm, hmotnost může dosáhnout až dvanácti kilogramů. Zbarvení je šedé nebo pískové, na hřbetě má světlou kresbu v podobě mřížky či několik řad kosočtverců, odtud název. Živí se zejména žábami, hlodavci a ptáky.

 

Kobra královská

Kobra královská (Ophiophagus hannah) je druhem jedovatého hada z čeledikorálovcovitých, který žije v oblasti jižní a jihovýchodní Asie, od Indie po Filipíny a Jávu. Je považována nejen za nejdelší kobru, ale i za nejdelšího jedovatého hada světa, který dorůstá délky až 5,7 metru. Tělo kobry je olivově zelené s příčnými pruhy. Její uštknutí bývá pro člověka, díky velkému množství jedu, z více než 75 % smrtelné. Její jed je neurotoxický, způsobuje tedy paralýzu nervového systému.

 

 

Kobra královská loví a pojídá předevšším hlodavce a nejedovaté druhy hadů. Výjimečně uloví i jedovatého hada nebo dokonce exemplář svého druhu.

Krajta tygrovitá

Krajta tygrovitá (Python molurus) je jeden z největších hadů na světě. Patří mezi hady z čeledi hroznýšovitých. Dorůstá obvykle velikosti mezi 5 až 8 m. Obdobné velikosti dosahují ještě krajta mřížkovaná, krajta písmenková, anakonda velká, krajta ametystováa jen zcela ojediněle i hroznýš královský.

 

Tělo krajty tygrovité je mohutné a svalnaté, zbarvené světle hnědě, s velkými hnědými, až černými skvrnami. Na svrchní části hlavy bývá patrný tmavý šípovitý vzor, po stranách hlavy se táhnou tmavé pásky, které protínají oko. Retní tepločivné jamky jsou patrné. Tato krajta obývá tropické lesy a pole.

Ptáci

Ptáci (Aves) jsou dvojnozí, teplokrevní a vejce snášející obratlovci patřící mezi dinosaurya obecněji diapsidy. Vyznačují se především přítomností peří, trojprstými předními končetinami přeměněnými v křídla, redukovaným ocasem a mnoha charakteristickými srůsty kostí. Celkem je známo 9978 druhů žijících ptáků (4083 druhů nepěvců a 5895 druhů pěvců)[1] a přes 2000 druhů fosilních

Dnešní ptáci jsou charakterizováni peřím, čelistmi bez zubů, přeměněnými rohovinovou ramfotékou v zobák, vysokým stupněmmetabolismu, dýcháním skrze vzdušné vaky, pronikající do postkraniální kostry, a kostrou s výskytem mnoha srostlých elementů (pygostyl, karpometakarpus, tarzometatarzus a tibiotarzus). Ptáci mají přední končetiny přeměněny v křídla umožňující let, přestožeběžci a někteří další, zejména endemické ostrovní druhy, tuto schopnost k letu ztratily. Létavé ptáky dále charakterizuje kost prsní s kýlem pro úpon hrudních svalů, jehož velikost přímo odpovídá letovým schopnostem. Kostru mají lehkou, kosti jsou duté.

 

 

Hadi

Hadi (Serpentes) jsou podřád plazů z řádu šupinatých (Squamata). Jsou to dravcivyznačující se dlouhým tělem bez končetin. Kostra se skládá z páteře a žeber, mohou mít až 400 obratlů.[1] Mají pohyblivě spojenou lebku, kterou mohou v případě potřeby rozdělit a vykloubit si tak čelisti. Tělní orgány jsou protáhlé, z párových orgánů bývá většinou jeden zakrnělý. Oči pokrývají srostlá víčka. Zvláštností je Jacobsonův orgán umístěný uvnitř tlamy na vrchním patře, který slouží jako čichový orgán.

Hadi jsou dokonalí lovci, jejich obvyklou kořistí jsou hlodavci a ptáci. Kořist loví obvykle pomocí jedu nebo škrcení. Kromě toho se vyskytují i určití potravní specialisté, jako je například vejcožrout (Dasypeltis), který se specializuje na požírání vajec.